Jak se vidím já

21. října 2006 v 16:14 | Kájuš |  Me and my...
Jak se vidím já? Co si o sobě vlastně myslím? Je to těžký. I když faktem zůstává, že jednou za čas možná neuškodí být trochu narcis a pořádně se rozepsat sám o sobě:) Po pročtení většiny mých předchozích článků jsem dospěla k názoru, že by to asi nebylo tak úplně od věci... Čistě pro pochopení některých mých myšlenkových pochodů a názorů.

Doufám, že se v popisu svojí složitý osobnosti aspoň trochu trefím (jsem vůbec složitá osobnost?), nemůžu to sama posoudit, každopádně se budu snažit:)) Předně bych ráda řekla, že je u mě samozřejmě spousta věcí dána výchovou a s případnými dotazy, proč jsem taková, se tedy obracejte na mé drahé rodiče:D Nechci, aby to vypadalo, že tady ze sebe dělám utlačovanou chudinku, ale je fakt, že to doma občas nemám lehký. Nebo mi to tak aspoň připadá. Mívám pocity, že je moje rodina jeden velkej omyl přírody a jedno velký psycho, protože o rajském klidu se tu ve věštině případů mluvit opravdu nedá:D Když jsem byla mladší, nikdy mi to tak nepřišlo. Ale zvláště v poslední době (řekla bych, že to bude tak poslední rok a půl, možná dva) pozoruju značné změny mezi právy mě a většiny mých kámošů. To, že jsem částečně cholerická a neumím se moc ovládat, to budu mít asi po tatínkovi. Stejně, jako jsou věci, které jeho vytočí vždy a všude (jako třeba moje bordelářství, sezení u počítače apod.), mě vytáčí zase spousty jeho nálad a zejména to, jak si svoje stresy z práce vylévá na rodině. Nejvíc mě ale rozzuří, když si občas uvědomím, že se chovám stejně jako on:(( Budu se snažit na sobě pracovat... Každopádně doma je to občas docela boj. Kam můžu, jestli můžu, do kolika můžu... Tohle je v naší domácnosti na denním pořádku. Zřejmě se naši ještě pořád nesmířili s tím, že už nejsem jejich malá holčička. Nebo jsem?:/
Pokud bych měla zůstat u toho škatulkování, za introverta se nepovažuju. Asi nebudu ani stoprocentní extrovert, i když je fakt, že já toho na sebe vyzvoním poměrně hodně... Přátelé potvrdí:) Rčení "co neví, nepoví" na mě ale nesedí. Jsem člověk, který umí udržet tajemství, ať už se to týká čehokoli, a snad dokážu i dobře naslouchat. Teda, doufám v to:) Když mám problém, řeším to většinou tak, že si o tom s někým popovídám. Existuje docela hodně lidí, kterým věřím, o kterých vím, že jim můžu říct všechno, a těm to pak všechno vybleju. Poslední dobou si taky často sedám s tužkou v ruce nad papír a píšu a píšu... Tím se mi pokaždý uleví. Anebo... přichází na řadu blog;)) Vy, co to tu čtete, jste už nejspíš byli svědky nejdené z mých nálad a možná si říkáte, že nemá cenu to tady takhle ventilovat, ale já s tím fakt nemám problém... Jak říkám, jsem v podstatě otevřená povaha. Dokážu být strašně, ale strašně protivná, když mi někdo ublíží nebo jsem prostě jen naštvaná. Jak říkám, asi bych potřebovala nějakej kurz asertivity, abych se naučila ovládat:D Nepatřím mezí žádné tiché vody, co sedí tiše v koutku a s nikým se nebaví, i když pokud na mě padne depka, tvářím se jako kakabus a to bych vám potom nepřála vidět...:D
Horší je, že na mně hned každý pozná, že něco není v pořádku. Za normálních okolností mám totiž většinou na tváři svůj typický sluníčkový úsměv, který rozhazuju na všechny strany. Směju se na lidi, které mám ráda, které ráda vidím, kterým jsem za něco vděčná a s kterými se cítím dobře, ale i na anonymní sympaťáky v tramvaji či na ulicích. Protože "Turn on your smile, pass it alone, it really isn't very difficult to do... Turn on your smile and sing a song, and soon you'll see that people smile right back at you. As you walk down the street you'll see, smiling faces for you and me... Just turn on your smile and pass it on, the world will smile back at you!:)" Řekla, bych že jsem dost citlivá osůbka a úplně nenávidím pocit, že je na mě někdo naštvaný, jakkoli to třeba ani není moje chyba. V takových případech se občas neudržím a přilezu se omluvit, i když vlastně vůbec není proč... Jen čistě abych si byla jistá, že je zas všechno all right, protože jestli mi něco opravdu vadí, tak jsou to otevřené a nedořešené věci. Asi bych měla mít trochu víc hrdosti. Nechám se sice lehce vytočit, ale stejnou rychlostí opět vyšumím. Ráda a otevřeně dávám najevo svoje city a jsem si vědoma toho, že slova jsou někdy zbytečná. Možná jsem tak trochu hipík...:) Líbí se mi styl jejich oblékání i názory, ráda objímám své milované a není pro mě hezčí představy, než aby všichni žili v míru a pokoji. Make love, not war.
Šíleně ráda se seznamuju a poznávám nový lidi a dokážu být hooodně moc ukecaná, i když se to třeba někdy nezdá:) A jak asi vyplývá z mnoha okolností, jsem tak trochu blázen. Občas se prostě dokonale odvážu a vůbec neřeším, co si o mně ostatní myslí, dokážu zpívat, tancovat a řvát a je mi tak dobře:)) Vážně. Někdy si připadám, jako bych shlížela na zem z jedné malé oranžové planetky kdesi daleko ve vesmíru a nikdo mě nechápal... zbožňuju totiž oranžovou:))... no a jindy mám zase pocit, že je život tak krásný, že bych ho celý celičký objala kolem dokola, se vším všudy!:) Žiju si ve svém vlastním světě, ale kdo mě jen trochu pozná, může být jeho součástí. A já všem malinkatým součástkám v mém obrovském barevném světě děkuju! Za to, že jsou, že mi pomáhají, a že dělají svět hezčí, než je. Protože někdy to je vážně potřeba. Jsou tu pro mě, protože vědí (nebo by měli vědět), že já jsem tu taky pro ně. A budu se snažit, aby to tak zůstalo napořád.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pájínka Pájínka | Web | 21. října 2006 v 18:33 | Reagovat

Říkám půl na půl, protože určitě ještě nějaký tvoje skrytý stránky neznám:)

2 Anička Anička | 21. října 2006 v 21:29 | Reagovat

Kájo chybíš mi:(

3 Kájuška Kájuška | E-mail | Web | 21. října 2006 v 21:47 | Reagovat

Aničko, jsem ráda, že jsme si to vyjasnily... Ty mi taky chybíš, protože i když jsme se třeba neviděly dlouho, v srdíčku tě mám uloženou pořád. Jsi jedním z koleček ve složitém stroji mýho života... A všechny kolečka jsou nepostradatelný, protože každý něčím otáčí:) Mám tě moc ráda, uvidíme se brzy!:o*

4 Deniska Deniska | E-mail | Web | 21. října 2006 v 22:29 | Reagovat

Kájuško! mám tě taky moc ráda! i když tě vlastně moc neznám.. viděly jsme se sice jen jednou, ale moc jsem si tě oblíbila.. proto se těšim na naše další setkání.. doufám že to bude už brzy! :) jo a mimochodem oranžová je fakt nejlepší!! taky jí miluju :)

5 paolo paolo | 22. října 2006 v 11:11 | Reagovat

taky řikam půl na půl...asi tě ještě musim poznat :D

6 Markeťulinka Markeťulinka | E-mail | Web | 22. října 2006 v 13:05 | Reagovat

Jo Kájí, já tě taky žeru:)ty ten svět děláš ještě oranžovější než je:))i s Denčou:))MTMMR:)

7 Míša Míša | 22. října 2006 v 22:09 | Reagovat

heh:D co bych sem tak mohla napsat? Nejvic happy clovek v mym zivote? jeden z nejlepsich lidi co znam? no ale zas jsi me jeste porad verejne nepredstavila tady na tom blogu..¨:´( tak ja nevim... proste nase Kaja:D

8 Geisha Geisha | 22. října 2006 v 22:20 | Reagovat

Kájo, mám tě ráda... A asi si taky zařídim blog, páč na mě padla depka a potřebovala bych to někde ventilovat...:-*

9 Monicka...... Monicka...... | 22. října 2006 v 23:14 | Reagovat

hmmmm...no ja rikam...ze tak nak.znam chvili pritom ji clovek muze cekem prohlednout....:)))....je fakt ze tahle holka je k lidem snad jenom hodna...ale v tomhle svete si s tim pristupem taky muze pekne natlouct nosanek.....proste kajo,..jak sem ti napsala ve svých "křídlech" nech se zalejt železem....a doufam ze to pomuzu:**

10 tesiik tesiik | 23. října 2006 v 15:04 | Reagovat

mtr:-* :)

11 Kájuška Kájuška | E-mail | Web | 23. října 2006 v 16:12 | Reagovat

Jéje, to jsou moc hezký věci, co tady o mně píšete... Děkuju vám, i když si nejsem jistá, jestli je to všechno tak úplně pravda:)) Takže předně...

MÍŠO: To, že jsem tě ještě veřejně nepředstavila může znamenat jedině to, že až tě tady představim, bude to PECKA:D Na tobě si prostě musí dát člověk víc záležet:D Odpouštíš mi?:)

Mončí? Jenom hodná?? Vážně? No když myslíš... Myslim, že to chce čas a uzříš...:) Ale těší mě, že to takhle vidíš! Jen aby byli hodný taky oni na mě:((

12 Kájuška Kájuška | E-mail | Web | 23. října 2006 v 16:51 | Reagovat

Mimochodem Tesy...!!! Od kdy ty čteš tyhle litánie????????:O Valim bulvy!:D

13 Monicka...... Monicka...... | 23. října 2006 v 20:18 | Reagovat

nenarazis doufam na to ze si obcas neodpustim naky ten "maly" forek k tve malickosti???:)

14 tesiik tesiik | 24. října 2006 v 15:21 | Reagovat

začal sem to všechno číst tak před měsícem o volných chvílích gdyž přijdu ze školy:)

15 Kájuška Kájuška | E-mail | Web | 24. října 2006 v 16:10 | Reagovat

Monča: Vyjímečně jsem na to vůbec nenarážela... fakt ne. Sice mě s tim štveš, ale patří to k tobě:) No počkej, jak já ti ukážu, až budeš taky v My friends:) To si počteš, holka:)):o*

Tesiik: A baví?

16 tesiik tesiik | 24. října 2006 v 16:22 | Reagovat

baví:)

17 Monicka...... Monicka...... | 24. října 2006 v 20:56 | Reagovat

:D sakra to me radsi vynech...nech si na me jednu radku az budes u M....to buddee  stacit :DDD........bojiiiiiiiiim

18 Kájuška Kájuška | E-mail | 25. října 2006 v 13:57 | Reagovat

Ale? Co tak najednou?:)) Hlavně že jste se ve škole dneska celou velkou přestávku hádaly se Zuzou, kdo bude ve friendech dřív a kdo pozdějc...:D Jenže to vím jenom já...:P

19 Monicka...... Monicka...... | 27. října 2006 v 9:56 | Reagovat

:D njn.....holt my si se zuzou strasne rady povidame....at uz o cemkoliv:)

20 Kájuška Kájuška | E-mail | 27. října 2006 v 21:25 | Reagovat

Jjjj, já vim, to já se zas ráda přidám... To sis myslím všimla, že taky většinou tu hubu nezavřu:)) Pokud se ovšem nejedná o vaši účast na mém blogu... To radši jen zaujatě poslouchám:) ...a jsem spokojená:)

21 sh00ter sh00ter | E-mail | Web | 2. listopadu 2006 v 21:23 | Reagovat

Ty umis bejt nastvana??? Tak zrovna dvakrat ti to neverim...

22 Kájuška Kájuška | E-mail | 3. listopadu 2006 v 23:17 | Reagovat

sh00ter: Už jsme to probrali, co, Kubo OMG?:) Předpokládám, že mě časem uvidíš "v ráži." Pak si povíme;)

23 niky niky | 11. února 2007 v 14:08 | Reagovat

kájush umíš perfektně dojímat lidi:)....vidíme se sice maximálně dvakrát tejdně na sborečku ale i přesto...jsi sluncem v mém pochmurném životě:)...jakákoliv moje špatná nálada prostě nějak vyprchá když se ty usměješ....díky za to že jsi....mám tě ráda:-*a to moc:)

24 Kájuš Kájuš | 11. února 2007 v 22:19 | Reagovat

Niky... To mě strašně moc těší, ani nevíš, jak jsi teď rozsvítila úsměv na tvářičce ty mně. A to mám hlavu jak střep a musím jít kvůli úternímu odjezdu na hory brzo spát:) Děkuju za tenhle komentář i za všechno ostatní... Ale dojmout jsem tě nechtěla:) Slunce v duši, Nikolko:) MTR:-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama