Tučepi

18. srpna 2006 v 22:01 | Kájuš |  Napsáno životem
No, trochu jsem se s tímhle článečkem opozdila, mělo to tady stát černé na bílém už téměř před dvěma týdny, ale prostě... Pořád někde lítám, znáte to. Abych to ale nezakecávala, pojďme k věci. Taková skvělá týdenní akcička totiž nesmí být na mém blogísku opomenuta! Tučepi, kam jsme já, ségra a babička s dědou letos zamířili za sluníčkem, leží v Chorvatsku. Když říkám za sluníčkem, zní to možná trošičku jako vycucaný z prstu, jak by taky ne, když tehdy se u nás v ČR vyšplhaly teploty skoro až ke čtyřicítce, že? Abysme se tam jako rodina neunudili k smrti a nepozabíjeli navzájem, jeli s námi ještě naši známí, Chvojkovi. Pod pojmem Chvojkovi si nepředstavujte žádnou mega giga famílii, nýbrž energickou padesátnici paní Chvojkovou a jejího patnáctiletého synka Cyrilla. Musím se přiznat, že jsem na něj byla celkem zvědavá, protože jsem Círu viděla naposledy před třema rokama a to byl ještě poněkud malej... Když jsem ho na autobusovém nádraží zahlídla, málem jsem ho nepoznala! Kam se podělo to dítko, jehož největší zábavou bylo pokřikovat na mě: "Kájínku, vrať se do basy!" Účes a lá Beatles v letech největší slávy měl sice pořád, nicméně přerostl mě docela podstatně a vypadal i sympaticky =) Tak jsme se všichni naskládali do slušně vypadajícího autobusu a dovolená mohla začít.

WELCOME. Dobro došli. Tak mě vítalo malebné přímořské letovisko, kam jsme se po dvaadvaceti hodinách unavující jízdy konečně dokodrcali. Když už mluvím o té jízdě, zjistila jsem během ní jeden dosti šokující poznatek. Já a Adina (ségra) jsme byly z celého celičkého autobusu snad jediné, kdo si na pumpě ráno a večer čistil zuby!!! Možná vám to bude připadat zvláštní, ale já to fakt brala jako naprostou samozřejmost, prostě jsem myslela že to tak dělaj všichni... No co, byly jsme alespoň originální =) Někdo se na to kouká tak, že jsme pipiny, co přehnaně dbají na hygienu. A já vám zase říkám, že ti, co si ty zuby nečistí, jsou u mě normální prasata...=D Ale nechme to. Jen co jsme vyházeli batožiny z busu a zjistili, že nás můžou ubytovat až za tři hodiny, táhlo mě to k moři. Chvilku jsem babičku Libušku otravovala, ta nakonec rezignovala a poslala nás s dědečkem na pláž =o) To byla nádhera! Miluju moře!!! Neváhala jsem ani vteřinu, odhodila ručníky a plážové rohože a skočila rovnou po hlavě do vody... Teď jsem teprve byla ve svém živlu. (A to jsem, prosím pěkně, kozoroh a to je znamení zemské, pokud vím...) Tekutina byla sice o hodně slanější, než jsem byla zvyklá ze svých předchozích dovolených, ale tenhle problém jsem nazítří vyřešila zakoupením brýlí a cachtala se vesele dál. Navíc byla úžasně čistá! Přibližně uprostřed pobytu mi babička vyrazila dech tvrzením, že "jsem hrozná kachna a že na celým širým pobřeží si tu vodu nikdo tak neužívá, jako já." Samozřejmě přeháněla, ale stejně mě potěšila... Co se dá taky přes den dělat na souši? Pokoušela jsem se číst, nicméně po pár minutách už mě k sobě moře opět přitahovalo jako magnet... a tak to šlo pořád dokola.
Večery jsme trávili všichni najednou procházkama po dlouhatánské promenádě, kde byla nejen spousta obchůdků, ale taky nepřeberný množství kaváren, cukráren a stánků se zmrzkou. Jeden z těch úžasně milejchzmrzlinářů mě dostal, když mi k poručené porci přidal dva kornouty navíc a ještě kopeček navrch, to všechno za stejnou cenu! Vytvořil z toho takovýho panáčka a ještě řekl: "To je pro tebe." Ach, byl vážně milej! Rozhodně nehrozí, že bych si z dovči nepřivezla nic na památku. Ne že by to byly zrovna výhodný kaufy, Chorvatsko je poměrně drahý, nicméně moje garderoba je bohatší o dvě krásný trička s nápisem Tučepi a obrázkama, jedno je bílý a druhý modrý =) Dále jsem ukořistila oranžovej šáteček do vlasů s kytkama, šátky jsou zkrátka moje vášeň, a samozřejmě potapěčský brejle, který jsem užila asi nejvíc. Nikdy bych nevěřila, kolik ryb se skrývá pár metrů, ne-li centimetrů ode mnou, když házim ve vodě přemety, nepovedený stojky a teď už i kotouly. Mořské dno je prostě stejně úžasné jako mořská hladina.
Abych se vrátila k Chvojkovým a hlavně Cilkovi (nějak jsem si později navykla ho tak oslovovat =)). Jak jsem předpokládala, byl to fakticky fajn kluk a moc mi pomoh, když jsem se jednou solidně rafla s babičkou a přitom měla za to, že za to vůbec nemůžu (a myslím si to doteď!). Nechal mě vypovídat, vyřvat si svoje smutky a pak mi řek, co si o tom myslí, je na mojí straně a prostě mě suprově podržel... K tomu všemu nám šuměl příboj, do toho ještě spadla hvězda a já si nezapomněla přát něco mooooc krásnýho... Ale co, to nepovím, jinak by se to nesplnilo =o)) Nakonec jsem uznala, že jsem zase jednou mluvila víc, než bylo třeba a babičce jsem se pak omluvila, i když mám stále pocit, že jsem vlastně neměla proč. Co já si za ten tejden naposlouchala řečí, že jsem drzá a neomalená. Já za to ale vážně nemůžu... Prostě občas nevychytám tu hranici mezi vyslovením vlastního názoru a drzostí. Můžete mi někdo poradit, kde je vlastně ten předěl? Jinak ale dny ubíhaly poměrně poklidně a byly víc než příjemné! S Cilkem jsme nšli společnou řeč já i moje maldší sestřička, přestože nám občas lezlo na nervy, jak z něj babča dělala našeho bodyguarda... Pro dvě normální český holky snad není na chorvastkým pobřeží tak nebezpečno, ne? Zvlášť když jsme naši mateřštinu slyšely všude kolem.
Zpáteční cestu jsem prospala skoro celou, a to je teda u mě co říct! Spaní v nepohodlných autobusech mi dělalo vždycky problém. Jak vidno, časy se mění. nedělní probuzení bylo ale jedno z nejhorších v mym dosavadním životě, to mi teda můžete věřit. Ještě když jsem kolem třetí hodiny ranní stála frontu na rakouských toaletách, byla poměrně vlahá letní noc. Ovšem to ráno! V Rakousku jsme sice byli stále, ale za okny šedivo, všude déšť a na mě to házelo hnedka po ránu pošmournou náladu... Bylo mi líto, že tahle super dovča skončila, ale snad budou další! Jsem stále velký milovník a obdivovatel moře a myslím, že jím zůstanu asi nadosmrti =o)))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pájínka Pájínka | Web | 19. srpna 2006 v 10:25 | Reagovat

Byla jsi na správným místě ve špatnej čas:( Poblíž Tučep jezdíme s našima na každoročně na dovču...

2 Adina Adina | E-mail | 19. srpna 2006 v 22:26 | Reagovat

O týhle dovolený toho taky dost vim!Jestlis nezapomněla,že sem tam byla taky=o).Ale to víš,že ne!!!Dost vtipný hlášky:)

3 Kacenka...=] Kacenka...=] | E-mail | 19. srpna 2006 v 23:38 | Reagovat

kraaaaaaasny.....

4 paolo paolo | 27. srpna 2006 v 16:38 | Reagovat

takže moje milá sestřenko :) >> při vyslovení vlastního názoru nesmíš zuřivě gestikulovat, zvyšovat hlas, na dotyčného křičet, používat vulgární výrazy...drzost se vyznačuje i tzv. "nepřímými urážkami" na adresu toho dotyčného...i když si myslíš že si v právu, tvůj "soupeř" si to může vyložit jinak...prostě než něco řekneš tak to prostě vezmi z obou pohledů...i když je fuckt, že s tebou je to těžký no...resp. s tvojí výřečností...z toho vyplývá : VAŽ SLOVA :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama