Soustřeďko v Litomyšli

30. srpna 2006 v 12:40 | Kájuš |  Napsáno životem
Dobrý bože (přiznávám, nejspíš beru jméno Boží nadarmo), můj blog si asi žádal odmlku, protože, jak jistě všichni víte, vše co se děje, děje se z nějakého důvodu. Chci tím říct, že věřím na osud =) Prostě se jen snažím omluvit to, že jsem sem dlouho nic nehodila... No nic, to bylo jen takové malé zafiliozofování na počátek článečku o letošním sborovém soustřeďku, které se jako obvykle vydařilo. Moje kamarádky Míša G., Kikča, Bana, Péťa, Evík, Pavla, Míša Ř., Jitka a další a další jsou totiž zaručená firma na výrobu zábavy. Kdo je zná, chápe, co tím myslím =o))

Do naší staré známé Litomyšle jsme přijeli v pondělí odpoledne po poměrně náročné cestě dvěma vlaky. Asi nemusím dodávat, že jsme skoro celou cestu prokecaly, protože jsme se neviděly tak dlouho... Mně a Míše G., mé dlouholeté spolubydlící a kamarádce, byl přidělen pokoj číslo 215 s výhledem na velké širé rodné lány a silnici, což nebylo nic moc, ovšem balkón na dlouhé letní večery zde nechyběl a to bylo, myslím, hlavní. Když říkám pokoj, trochu se stydím, protože většina lidí by tenhle náš bejvák nazvala s největší pravděpodobností prasečákem, chlívkem, můj tatínek možná mrdníkem. Nu což. Pořádek je pro blbce, inteligent zvládá chaos, ne? Nám se v tom žije dobře a za krásné růžové čuníky, které nám lepí na dveře místo bodování pokojů, jsme vděčné. Opravdu obdivuju Míšu, která měla hned během jízdy vlakem tu snahu, a seznámila se se všemi novými dětmi, co nám do sboru přidělili z přípravky. Každý pokoj má svůj vlastní telefon, takže kdykoliv zazvonil a já se k němu hnala jako o překot, ozvalo se ve sluchátku: "Je tam Míša?"
"Jo, je. A kdo volá?" prodlužovala jsem hovor.
"Tady Helča/Eva/Kika/Radka/nevímco. Tak dáš mi tu Míšu?" Ach jo. Mně prostě skoro nikdo nevolal! Začínala jsem z toho mít depresi, ale nepřipadalo mi, že bych se k dětem chovala nějak nepřátelsky, tak jsem nad tím radši mávla rukou.
Úterní ráno bylo krušné. Snídaně měla být ve čtvrt na devět, což znamenalo vstát kolem osmé a už to byl pro mě po tom, co jsme šly spát kolem třetí, nadlidský výkon. Ne tak pro Míšu, která ráno co ráno čile vyskočila a běžela se do klubovy podívat na internet, jaké bude počasí. No řekněte, je tohle normální?:D V úterý ovšem místo budíku zazvonil telefon, Míša se tedy vyhrabala z postele a zvedla ho (měla to blíž =))).
"Ahoj holky, tady Eva." (Nenechte se mýlit, tohle vážně nebyl náš Evík, ale malá Evča z prvního ročníku.) "Jak jste se vyspaly?" Míša jí odpověděla nadmíru zdvořile. Když jsem se ale podívala na hodiny a zjistila, že je přesně sedm, málem mě ranila mrtvice a tomu prckovi jsem nešla vynadat jen proto, že mi poránu chyběla energie. A to prý chtěla volat už v šest!!! Ne, tak na tohle já vážně nemám, grrrr.
Hlavní náplní letošního repertoáru je obrovský soubor jakýchsi "Carols", které mě osobně absolutně nebaví a když se k tomu přidal spánkový deficit, naprosto mě při zkouškách opouštěla pozornost. Zpívání těhle blábolů jsme měly mnohdy až po krk a tak jsme ve volném čase pařily u Kikči a Péti na pokoji na dvě skvělý hitovky od Xaviera Baumaxy: Špulka a já a Pažitka. No už ty názvy! "Pašuješ zážitky, pašuješ všechno co se dá, sáčky suchý pažitky, tomu se říká dobrá nálada..." No nedostalo by vás to z depky?=) Taky jsem se přesvědčila, že svět je opravdu malý . To jsem si to takhle štrádovala po chodbě a vidím Agátu, kámošku ze základky. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím, ale jak vidíte, náhody se dějí. Hned jsem na ni měla dotaz, jestli je tam taky Ferda, můj spolužák. Byla tu totiž na soustředění s atletikou, kterou, pokud vím, dělá ve stejným týmu s Ferdou (teda vlastně Filipem, pardon...), jedním ze dvou kluků z mé teď už bývalé 9.F na základce. Byl tam. Opravdu velká sranda byla, když jsem si takhle večer konečně sedla v klubovně k ICQ a Ferda mi najednou píše...
F: Ty seš pode mnou, že jo? (klubovna je totiž v obou patrech)
K: Noo, jasně!:)
...
F: Hele mně to přijde trapný, takhle si psát. Seš tam s někym?
K: Nene... Jenom Jíťa tady kouká na telku...
F: Tak já jdu za tebou.
K: OK, čekám:))
Takže jsme pokecali aspoň osobčo a za ten týden jsme se srazili i s Agátou ještě několikrát. Ferda dokonce chtěl, abysme s nima v půl dvanáctý v noci zdrhli do hospody, ale přiznávám, že na to jsem odvahu vážně neměla. S kalením přece teprv začínám, a nic se nemá přehánět, že =D
Ve středu ráno dorazila Bana, a o další zábavu bylo postaráno. Nebudu vám tu popisovat, co všechno jsme prováděly odpoledne, po večerech a tak, protože byste u toho usnuli buď vy, anebo já, dřív než bych to napsala, co vám ale říct můžu je to, že jsme si to skvěle užívaly. Baninka tam s náma nakonec zevlila až do neděle, protože má v tom somrování už pořádnou praxi =D Když jsem tak pozorovala její somrovací schopnosti, začalo mi docházet, že kdo umí, ten umí a kdo neumí, ten platí. No fakt! Stačilo vzít si spacák, připelešit si to do našeho pokoje s Míšou, a pak už jen dopaltit jídlo... Kdo šetří, má za tři, že Bani?=o) Odpolední programy byly většinou super, i když je fakt, že volna bylo pomálu. O to víc jsme si to pak vynahrazovaly večer, kdy jsme na naší soukromé párty vedly dlouhé holčičí rozhovory a rozebíraly to všechno znova a znova. Já jsem měla tu výhodu, že jsem nebyla roztěkaná čekáním na smsku od jistého hocha jako jiní, takže mi bylo hej. Ale nakonec to dopadlo dobře...=D Aspoň myslím =)
Co víc dodat? Soustředění je jedna z částí léta, která většinou nezklame a je to vždycky bez rozdílu jedna velká sranda. A jedno Banino zjištění na závěr: Když má holka delší dobu kluka, zklidní se. Jiank řečeno, je pak pěkně suchá! Takže už asi chápete, proč jsem tak strašně sama. Vše, co se děje, děje se z nějakého důvodu:D
TMK! Zleva: Péťa, Kikča, Evík, Bana, já a dole Jíťa...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Míša Míša | 30. srpna 2006 v 13:05 | Reagovat

Teda Kájuš, dobrý zhodnocení;) Taky o soustřeďku napíšu, až budu mít svoje krásný fotečky po ruce, a to bude doufam brzo:) jinak SKVĚLE NAPSANÝ!!!

2 Lola_(alias Viki) Lola_(alias Viki) | E-mail | 30. srpna 2006 v 13:18 | Reagovat

pěkně napsaný,už vás všechny vidim.asi se někdy zas stavim se na vás všecky mrknout,i když tam asi většinu lidí nebudu znát.

3 Kájuška Kájuška | E-mail | Web | 30. srpna 2006 v 13:39 | Reagovat

Jééééé Viky! Co ty tady?=) Jak ses dostala na můj bloček? Kdyžtak mi písni na icq: 247-313-749 a pokecáme, jo?=)

4 Kikča Kikča | E-mail | 31. srpna 2006 v 0:23 | Reagovat

jejej, tak na tohle jsem se tesila, az budes popisovat, jak jsme radili...bylo to priiima!!!Jsem rada, ze jsme zase byli vsechny takhle pospolu..

A nepovidej, ja jsem ti taky zavolala..:-)))

Uz ted se tesim na pristi rok..;-)

5 Micaela G. Micaela G. | 4. září 2006 v 16:29 | Reagovat

Teda Kájo a já na fotce nejsem....?

Super hodnocení.Soustředko je prostě vždycky to  nejlepší a zapoměla jsi se zmínit o té trapné situaci s těmi kluky.

6 Pájínka Pájínka | Web | 7. září 2006 v 17:14 | Reagovat

No, tak naše soustředko bylo ve stylu Pirátů  z Karibiku, takže jsme hledali poklad:) no a my ačkoliv jsme vyhráli celosoustředkovou hru, tak jsme poklad nenašli:((((

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama